Bílé vločky, hvězdné nebe, sotva spadnou, už nás zebe.
Vločky, vločky, ach, to láká, postavit z vás sněhuláka.
Vločky, vločky, jak jste hbité. Škoda, že se rozpouštíte.
Jak vypadá Ježíšek? Má opravdu kožíšek?
Kolik je mu asi let? Jeden, dva, tři, čtyři, pět?
V čem roznáší dárečky? Zdobí taky stromečky?
Přijde nebo přiletí? Čím se liší od dětí?
Třeba podle svatozáře? Proč se nikdy neukáže?
Malá koule, velká koule, když tě trefí, bude boule.
Koho baví koulování, ten se při tom vydovádí.
Plácat koule ze sněhu, to já prostě dovedu.
Bum, bum, ratata, čert buší na vrata.
A hromuje třesky plesky a svolává hrom a blesky.
Že je rohatý, taky chlupatý.
Už se těším, andílku, na vánoční nadílku.
Chci být hodný moc a moc, vydržím to do Vánoc.
A potom zas malinko, začnu zlobit, maminko.
Zelenej se, jedličko, narovnej se maličko.
Líbíš se mi, vezmu si tě, budeš vonět v našem bytě.
Dám ti hvězdu na čelo, večer bude veselo.
Můžu ti to předem slíbit – u nás se ti bude líbit.
